Marek Sapara po tréninku v sobotu 9. srpna ochotně odpověděl na otázky o dění v Rosenborgu a také slovenské reprezentaci. Připomenu jen, že se týkalo o období mezi po zápase se Stabækem (prohra 1:2) a hráče čekal následující den duel s Molde (nakonec výhra 3:1) a o pár dní později první zápas druhého předkola UEFA Cupu ve Švédsku.

Marku, začínáš v Rosenborgu již třetí rok. Zažil jsi zde tři trenéry, zkus je porovnat.
Zažil jsem jen dva: Tørum a pak Hamrén. Henriksen trénoval s Tørumem, pak sice sám, ale to se nic nezměnilo. Možná trochu atmosféra v týmu, ale pokračovalo se v tom, co se dělalo Tørum. Akorát jsme trochu změnili styl hry a začali jsme hrát takový diamant 4-3-1-2. To mi začalo i dost vyhovovat. A co se týká dnešního trenéra. Přišel jako velká voda. Všechno začal měnit, všechno vzhůru nohama. Od stravy, přes pitný režim, všelijaké testy, měření tuku, čistě trénink. Všechno, co se týká cukru, nám povyházel. Například kávu s cukrem, předtím jsme po trénincích měli jíst všelijaké čokoládové tyčinky, recovery. To také vyházel. To samé nápoje, všechno vyměnil čistou vodou. Prostě všechno popřeházel.

A co změny ve stylu hry?
On má vysloveně rád hru 4-4-2, což je netypické pro Rosenborg. Speciálně má rád hru se dvěma defenzivními záložníky, takže jsem se posunul na kraj. To znamená, že nehraju to, co jsem hrál předtím.

Kádr se dost v současnosti mění. Ty ses stal pomalu služebně i věkově nejstarším hráčem v týmu.
Už jsem ta střední generace. Už když jsem přišel, tak se kupovali mladí hráči. Myslím, že je to dobře. Hlavně je nutné dát tomuto mužstvu čas. Jsme spolu krátce, hodně se toho změnilo, několik hráču se zranilo a sestava je jiná skoro každý zápas. Ale když budeme spolu a sehrajeme se, toto mužstvo bude velmi silné.

Znamená to, že v této sezoně ligovou soutěž vzdáváte.
Deváté místo to určitě nebude, budeme výš. Ale titul při momentální formě Stabæku je asi nedostižný. Bude to těžké.

Proč myslíš, že Stabæk v Trondheimu vyhrál?
Protože měli štěstí. Já nevím, když jsme jeli do Tromsø, tak jsme si zdůrazňovali, že musíme zachytit úvod. To se nám podařilo, hráli jsme výborných třicet minut, měli jsme tam dvě dobré šance, ale pak jsme dostali gól a hned jsme se rozsypali. Proti Stabæku jsme si řekli, že bude důležité vstřelit první gól. Dali jsme ho už v osmé minutě. Měli jsme dobré příležitosti na 2:0... Tyhle dva zápasy byly takové divné, všechno bylo naopak, než jak jsme si to řekli. Proti Tromsø jsme byli připraveni na rychlý presink, od začátku jejich tvrdou hru. Což jsme přežili těch prvních třicet minut, ale i přesto jsme do poločasu prohrávali už 3:0. Prostě proti tomu Stabæku dáme první gól, měli jsme šance na druhý a oni pak za čtyři minuty otočili zápas. I u nich v prvním zápase jsme měli smůlu, byli jsme lepší, ale oni utekli a dali jeden gól, konec, jedna nula. Mohli jsme vyhrát nula tři... Jsme málo efektivní v proměňování šancí, to nás sráží. Příkladem může být zápas s Ålesundem, který jsme sice vyhráli 3:1, ale měli jsme další milionprocentní šance. Nevím, možná to je zakleté.

Ale aspoň jste se dostali do Poháru UEFA. Je to možná nyní vaše priorita?
Asi ano, chceme se dostat přes dva soupeře do základní fáze. Tam uvidíme, koho bychom do té skupiny dostali. Přece jenom je to skupina a dá se nepovedený výsledek napravit.

Jak jsi přivítal soupeře pro druhé předkolo - Djurgården?
Dobrý los, s tímto soupeřem jsem se potkal přede dvěma roky ještě v Ružomberku. Postoupili jsme přes ně a hráli jsme třetí předkolo Champions League s CSKA Moskva. Byl to vlastně můj předposlední soupeř na Slovensku. Takže mám dobré vzpomínky na Djurgården a těším se na ty zápasy.

Ty jsi tu už třetím rokem, máš přehled o hráčích, kteří se pohybují na norských trávnících. Můžeš vyzdvihnout nějaké jméno, které je pro diváky nejatraktivnější?
Určitě ze Stabæku Alazinho. Ten možná není vyšší než tenhle stůl, ale ten má rychlé nohy a bylo to vidět i v tom zápase tady.

Už od začátku tvého působení problesknou v médiích zprávy o zájmu všemožných klubů z Evropy o tvé služby. Je nějaká nabídka nyní aktuální?
Byly tady nějaké věci před pár týdny. Bylo to třeba před zápasem v Tromsø, ale Rosenborg řekl, že mě nepustí nikam. Klub chce dále bojovat o titul a uspět i v Poháru UEFA.

Osobně mi připadá, že Rosenborg potřebuje útočníka.
Teď přišel nějaký nový. Ale nevím, kdo to je, ještě jsem si ani nezapamatoval jeho jméno. Četl jsem asi osmkrát, ale vážně si ho nepamatuju. Vím, že hrál i v Aalborgu pod tímto trenérem. Je tu na hostování a potřebuje se po zranění rozehrát.

A co takhle koupit třeba Alazinha, kterého jsi zmiňoval?
Myslím, že my Alazinha nepotřebujeme. Možná je to dobrý hráč,  to je v pořádku, technika a další věci, ale to je všechno. Podle mě máme lepší hráče než je on. Ale když si vezmeš  celou  statistiku, kolik například rozhodl zápasů nebo v kolika k tomu dopomohl, tak tam už je toho málo. On je dobrý například v tom, že dokáže zamotat hlavu protihráči, že dokáže vymyslet přečíslení, ale v jeho týmu rozhodují zápasy dva hráči - Gunnarsson a Nannskog. Oni mají fantastickou formu. Ale je to tím, že oni jsou spolu fakt dlouhou dobu. Prostě podle mě takového hráče nepotřebujeme.

Nyní přejděme od klubu k reprezentaci. Kvalifikace o mistrovství světa je za dveřmi. Máte před sebou i přátelský zápas s Řeckem.
Sám jsem zvědavý, protože přišel nový trenér. Svaz vyměnil Kociana za Weisse, což je nejúspěšnější trenér v poslední době na Slovensku, trénoval v Artmedii a v ruském Ramenskoje. Tam měl úspěchy, dostávali se do pohárů, letos hráli Intertoto se Stuttgartem. Ale co se týká mě, tak sám nevím, jestli vůbec budu za reprezentaci hrát. (pozn. nominace Slováků na duel s Řeckem ještě nebyla v době rozhovoru zveřejněna) Co čtu v novinách, tak by se tam měli objevit i starší hráči typu Karhan či Slovák ze Slovanu, Kozák z Petržalky. Takže to vypadá, že se v tom mužstvu něco změní. Jsem sám zvědavý, jak to bude vypadat.

A jak ty osobně vidíš tu začínající kvalifikaci? My Češi i Slováci nemáme zase tolik nehratelnou skupinu.
Je to taková regionální skupina a právě toto podle mě bude zajímavé. Byl bych rád, kdybychom se s Čechy a Poláky udrželi v tom boji až do konce. Aby to bylo zajímavé především pro lidi. Těším se právě proto, že budou plné stadiony. Doufám, že dobře začneme, máme doma Severní Iry a pak jedeme do Slovinska.  Slovinci sice nehráli v poslední kvalifikaci nijak dobře, ale jsou spolu už druhý rok. Vážně sám nevím, co od toho čekat.

Za rozhovor děkuje
Jan Novotný